Upozorníme mládež na detaily, které nám již připadají samozřejmé a děláme je automaticky.
Kde a jak si koupit vstupenky, že na mnoha místech jsou placené automaty na toalety a lístky se dají zpětně použít k placení, že u snídaně si nebalíme balíčky na svačinu, že si vždy musíme brát a hlídat své osobní doklady a jaké mít aplikace v mobilu, abychom si co nejvíce zpříjemnili a ulehčili cestování. Jak se chovat bezpečně a předcházet nepříjemnostem.
To vše je třeba dětem během školního výletu povykládat a upozornit je na skutečnosti, kteří dospělí berou jako banalitu.
Jsou to právě děti, které si musí výlet užít a mít z něj skvělé zážitky a dojmy. Jejich představa je jiná, než u dospělých. Je dobré jim naslouchat a občas i vyhovět. Jsou ve věku, kdy se učí. Dělají si cestovatelské návyky, učí se poznávat to, co my dospělí již dávno známe.
Nepřepalme začátek.
Hlavně zvolna. Nic nehrotíme, nespěcháme, netlačíme. Výletování je pohoda, nejsme na závodech. Jedeme na školní výlet. To znamená, že trošku se učit musíme, ale dobrého s mírou.
Není cílem je honit z jednoho zámku na druhý, bez vydechnutí a odpočinku a mezitím je zahlcovat rodokmeny šlechtických rodů a jejich vzájemnými vztahy. I když někdy to může být pikantní, to je pravda.Přiměřeně dávkujeme faktická data a prokládáme přestávkami a srandičkami.
Paní učitelko, kdy bude rozchod?
Víme, že se děcka se těší, jedou na výlet, chtějí si ho užít.
Rozchod nesmí chybět. Bez toho by výlet stál za houby. Víme, že ve mládežníci touží po kávě u Starbucks, hamburgeru u „Mekáča“ a Primarku.
Rozhodně to není priorita výletu, ale máme přece pochopení. Nesmíme zapomínat, jaké to bylo, když jsme byli mladí a že nás nezajímali tolik Přemyslovci, ale spíš správná barva tkaniček.
Vezmeme děti tam, kam je rodiče nevezmou
V naší republice máme na 400 rozhleden, na 500 muzeí malých i velkých, nepočítaně technických památek, přírodních rezervací, okolo 1 700 hradů, zámků a zřícenin. Většina rodičů s dětmi jezdí na zásadní a známá místa. Jen málokdo si dá práci s odhalením skrytých a neméně důležitých pokladů naší země.
Právě těmito tyto střípky najdete v našich školních výletech po Čechách a Moravě.
Vezeme se v kolejích školních osnov
Myslíme na vaše osnovy. Jedeme přece na školní výlet, ne?
Na výlety jezdí nejen jazykáři, ale také učitelé dějepisu, češtiny, přírodopisu, zeměpisu a všichni další.
Proč ne. Zajímavostí jsou u nás mraky a vždy program napasujeme na školní osnovy.
V autobuse nenápadně zjistíme, co právě děcka probírají v dějepise, zeměpise nebo jaký mají jazyk. Průvodce potom s touto informací pracuje. Není důležité jim cpát do hlavy mraky informací, dat, jmen, letopočtů a pořádat nekonečné slovní výlevy, které nemají šanci děcka zaujmout. Soustředíme se na několik základních faktů, které během dne několikrát zopakujeme a dětičky si postupně zkoušíme. Jde o to, aby si ze školního výletu odnesli příjemné, zajímavé zážitky.
Venku je vaše učebna
Architektonické slohy najdete na každém náměstí. Přírodopis a zeměpis = neomezené možnosti na školních výletech. I na češtinu myslíme. Nabízí se prohlídky knihoven, výlety po stopách slavných spisovatelů a obrozenců nebo návštěvy muzeí biblí, kterých je u nás hned několik.
Podporujte své posedlosti
Máte nějakého koníčka? Já třeba ráda ochutnávám, vařím, zkouším nové recepty. Ideální záminka k cestování. Říkám tomu koníček, protože posedlost zní divně. :-)
Tím chci říci, že spousta lidí cestuje za svými celoživotními koníčky.
- Hudebníci do muzeí hudby, ve stopách slavných hudebních skladatelů, do multimediálních domů hudby.
- Talenty na malování lákají rozsáhlé obrazárny a galerie
- Fotografové. ty se na cestách vyřádí, ať už fotí výhledy z rozhleden, včeličky na vzácných orchidejích nebo architektonické skvosty
- Co Čech to zahradník. Zahradu či park najdeme u každého zámku, na mnoha náměstích. Jen v Praze napočítáte na 20 přístupných zahrad na všechna možná témata. A to nepočítám parky a zahradnické výstavy.
- Youtubeři a blogeři. Jak tohle mě baví sledovat. Mladí lidé dokážou udělat kvalitní, obohacující a inspirativní videa ze svých cest, kterými vnášení nové moderní pohledy a propojují svůj svět s naším. Na cestách nacházejí nekonečné možností pro natáčení svých vlogů a cestovatelských videí. Mimochodem mrkněte na náš YOUTUBE KANÁL.
- Rybáři jsou samostatnou kapitolou. Ne každý je ochoten urazit takovou dálku k vytouženému rybníku, aby se pokusil ulovit vzácný kousek.
A takhle bychom mohli pokračovat na dalších dvaceti stranách. Koníčky táhnout. Podporujme v mladých posedlosti a ukažme jim, jak za nimi cestovat.
Výlet, podle gusta
Děcka, kam byste chtěli jet a co tam chcete zažít?
Vyvalí se na vás milion nápadů a tipů. Děti mají fantazii. Nechme je utvořit jejich výlet. Každá paní učitelka ví, jak děti navést na ten správný výlet a nechat dětem možnost částečné volby.
Ten či onen zámek? Jedno či druhé muzeum? Ve kterém hostelu se ubytujeme?
Samozřejmě, že nemůže dojít ke 100% shodě všech jedinců ve třídě. Avšak, pokud dětem dáte možnost rozhodnout částečně o programu, rozvíjíte jejich fantazii. A je skvělé vidět, jak děcka spolu komunikují a debatují nad harmonogramem a itinerářem svého vysněného školního výletu.
Co kdyby?
Nechte děti prožít šílené scény, rozběhnout se fantazii naplno a užívejme si s nimi to, co my už neumíme.
Svůj příběh mohou nakreslit, zpracovat jako slohovku v češtině nebo nahrát na video.
- Co kdyby mohly žirafy cestovat?
- Co kdyby číšníkovi zloděj ukradl peněženku a utekl?
- Co kdyby oživly sochy na mostech a v parcích?
- Co by si oblékla Marie Terezie, kdyby žila v dnešní době?
Cestování je drahé a bolí. Važme si ho.
Nyní se chystám napsat slova, která mohou znít jako klišé. Važme si cestování a neberme ho jako samozřejmost. Cestování samozřejmé není, nebylo a nebude.
Je to naše jedinečná možnost, jak blíže pozná známé i neznámé kultury, ochutnat život v jiných zemích, pohovořit s domorodci a potrénovat jazyky.
Cestování od svého prvopočátku nebylo pro každého. Cestovali lidé za vzděláním, obchodem či za sňatky a bylo určené těm bohatším. Ve 20. a 21. století jsme zažili obrovský rozmach a cestovatelskou revoluci. Vyvstávají i otázky, zda má takový masivní turistický ruch smysl a jak moc zatěžuje globální klima. Správný cestovatel se musí nad tímto zamýšlet a zvažovat plusy i mínusy, když plánuje své cesty.
A ještě před nedávnem jsme si mysleli, že se podíváme kdykoliv, kam jen budeme chtít. Nyní víme, že tomu tak není.
Cestování stojí peníze, ačkoliv se za poslední desítky let stalo velmi dostupným pro miliony lidí, stále jsou to mimořádné výdaje, se kterými všichni musíme počítat, pokud chceme cestovat.
A že bolí?
Určitě si vybavíte, jak bolí nožky večer, po celodenním chození po Paříži či Londýně. A jak fajn je sundat si botky a natáhnout se na postel v hotelovém pokoji. Uf. Takové večery jsme velmi unavení, ale krásně spokojení a plní dojmu.
Buďme na svých cestách vnímaví ke každému momentu. Přijímejme vzácné cestovatelské okamžiky, tak jak přicházejí a povznesme se nad drobnými nedostatky s důstojnou moudrostí, zkušeného cestovatele. Važme si svého výletu a užívejme si cest s otevřenýma, nadšenýma očima, stejně jako děti.
Nikdy nevíte, jak dlouho budete čekat na další výlet.
Přeji vám všem jiskřivé cestovatelské zážitky.
Lenka Malíková
